Novinové články o útěcích
13. dubna 1955
13. dubna 1955 se dva čeští studenti Zdeněk Machilner a Karel Kučera zmocnili na kolínském letišti sportovního letadla, s kterým se jim pak časně ráno podařilo přistát jižně od Řezna (u obce Rohrberg, v okrese Rottenburg) s již téměř prázdnou nádrží. Po přistání potkali selku, která šla na pole do práce, a zeptali se jí na nejbližší policejní stanici, kde pak požádali o azyl.
23. září 1956
23. září 1956 přistáli na jetelovém poli nedaleko Pasova (okres Vilshofen) Vladimír Vrzal a Ludvík Ševela. 22letý Vrzal, poručík československého letectva, a 24letý elektromechanik Ševela vzlétli s jednomotorovým cvičným letadlem z Vyškova u Brna a přes Rakousko a podél Dunaje se dostali až k Pasovu. Útěk plánovali několik měsíců.
10. července 1958
10. července 1958 přistálo nedaleko Straubingu československé sportovní dvoumístné letadle, v kterém seděli žáci letecké školy Pavel Škréta a Miroslav Pešák. Při přistání na obilném poli se letadlo sice převrátilo, ale oba vyvázli pouze s drobnými zraněními. Na pomoc jim přispěchala žena s dvěma mladíky, kteří se náhodou pohybovali v blízkosti, když letadlo přistávalo. Sklářský dělník Pavel Škréta vzlétl s letadlem v Hradci Králové a během mezipřistání v Sadové přibral na palubu ještě zámečníka Miroslava Pešáka. Společně pak nepozorovaně přeletěli bavorskou hranici. Útěk připravovali několik měsíců, aniž by se to dověděl někdo z jejich rodiny. Škrétovi bylo tehdy 18 let, Pešák byl ještě o rok mladší.
6. září 1964
6. září 1964 se pokusili překonat hranici do Německé spolkové republiky dva mladíci ve věku 18 a 14 let. Na hraničním přechodu Folmava se jim podařilo nákladním vozem prorazit závoru, a přestože byl vůz značně poškozen, dostali se pod palbou až na bavorskou stranu, kde se s vozem zřítili do říčky Teplá Bystřice. Příslušníci Pohraniční stráže pokračovali v palbě na uprchlíky i přes hranici, staršího zranili těžce, mladší utrpěl pouze lehká zranění.
19. prosince 1971
19. prosince 1971 přeletěl přes bavorsko-českou hranici za poměrně dramatických okolností bývalý mistr světa v akrobatickém létání Ladislav Bezák. Se svým dvousedadlovým letadlem vzlétl z letiště u Kladna, kde stihl naložit ještě celou svou rodinu, tedy manželku a čtyři syny. Aby bylo letadlo lehčí, musel zároveň odstranit některé těžké přístroje a vypustit část pohonných hmot. V blízkosti hranice byl navíc napaden palbou z hlídkujícího vojenského letadla MIG-15, ale přesto se mu nakonec podařilo šťastně přistát na civilním letišti u Norimberka. Bezák pracoval jako ko-pilot u Československých areolinií, ale protože byl stoupencem Pražského jara, měl potíže v zaměstnání, takže například nesměl létat do zahraničí.
Článek z časopisu Quick z 5. ledna 1972 na internetových stránkách neteře Ladislava Bezáka
18. května 1987
18. května 1987 se pomocí rogala dostal přes železnou oponu Vladimír Prislupský ze slovenského Kežmarku. Vzlétl od Mrákova u Domažlic, a přestože ho dokonce pronásledovaly stíhačky, podařilo se mu šťastně přistát u Rodingu nedaleko bavorského Chamu.
Únosy letadel
24. března 1950
24. března 1950 byla do Německé spolkové republiky unesena hned tři letadla najednou. Jejich piloty byli bývalí letci Britského královského letectva Vít Angetter, Oldřich Doležal a Ladislav Světlík. Jako členům československé západní armády jim hrozila postupná perzekuce od komunistických úřadů, a proto se rozhodli k hromadnému útěku za hranice. Vít Angetter pilotoval letadlo mířící z Brna do Prahy. Letadlo z Ostravy do Prahy pilotoval Ladislav Světlík a na lince z Bratislavy do Prahy letěl Oldřich Doležal. Spolu s nimi cestovali i jejich rodinní příslušníci a přátelé, většinou rovněž bývalí příslušníci RAF. Všechna tři letadla přistála úspěšně na letišti v Erdingu u Mnichova. Z celkem 85 cestujících se jich 59 vrátilo zpátky do Prahy. Byl mezi nimi i generální ředitel Čs. areolinií Leopold Thurner nebo delegace činitelů komunistické strany, pozvaná Klementem Gottwaldem na Pražský hrad. Komunistický režim využil tento hromadný útěk k rozpoutání nenávistné protiamerické kampaně. V roce 1952 byl o této události natočen propagandistický film Únos.
8. června 1970
8. června 1970 bylo uneseno do Norimberku dopravní letadlo ČSA, které mělo původně letět z Karlových Varů do Prahy. Skupina osmi únosců (4 muži, 4 ženy a jedno dvouleté dítě) přinutila pod pohrůžkou použití zbraní krátce po startu posádku letadla, aby změnila směr letu. Únosci bylo ve věku od 19 do 25 let, mezi nimi byly i dva manželské páry, z nichž jeden měl s sebou dvouletou dceru. Všichni ihned po přistání požádali o politický azyl. Ještě téhož dne odpoledne pokračovalo letadlo se zbylými 16 pasažéry a tříčlennou posádkou na palubě dále do Prahy.
28. října 1976
28. října 1976 donutil 26letý Rudolf Bečvář posádku letadla ČSA letícího na lince Praha – Bratislava, aby změnila kurz letu. Letadlo pak bezpečně přistálo na letišti Riem v Mnichově. Rudolf Bečvář byl ozbrojen dvěma střelnými zbraněmi a nožem. Na palubě letadla byli, kromě šestičlenné posádky, 104 cestující. Všichni se hned druhý den časně ráno vrátili do Prahy na letiště v Ruzyni. Kolem únosu letadla se v Československu rozbouřila vášnivá kampaň, jejímž cílem bylo vydání Rudolfa Bečváře k trestnímu stíhání zpátky do ČSSR. V československém tisku byl Bečvář vylíčen jako trestaný zločinec, navíc čerstvě podezřelý z vraždy svého bratra. Německé policii se Bečvář přiznal, že v 17 letech byl odsouzen k devíti měsícům vězení za krádež auta. Jakýkoli podíl na vraždě svého bratra ale odmítl.
Share this page
