Šesti záchytnými tábory pro uprchlíky v bavorském pohraničí prošlo celkem 1 183 370 lidí. Více než polovina z nich, přesně 618 961 Němců z Československa, musela projít táborem ve městě Furth im Wald. Záchytné tábory měly původně sloužit pouze pro prvotní příjem uprchlíků. V roce 1945 tak bylo v záchytném táboře ve Furthu denně přijato a odbaveno až 2000 osob, v roce 1946 až 6000 osob. V mnoha případech zůstali uprchlíci ve Furthu ale na mnoho let. Městečko, které před válkou čítalo 6000 obyvatel, jich po ukončení války mělo 11 000. Mnoho z nich byli vyhnanci.
Do tábora Furth im Wald s jeho čtyřiceti budovami určenými pro uprchlíky dorazilo do 50. let celkem 47 transportů. V jedné místnosti v takové táborové budově bylo ubytováno až 60 lidí.
Ze vzpomínek Jutty Hauser z Furthu (tehdy dvacetiletá; její rodiče vlastnili hostinec, který sloužil od března 1945 do léta 1947 jako ubytovna pro uprchlíky):
"V sále našeho hostince velikém asi 100 m2 bydlelo zpočátku asi 100 osob, většinou ženy, děti a staří lidé. Na podlaze této místnosti byla jen sláma, matrace ani postele k dispozici nebyly. Každá rodina si tak pro sebe vždy našla kousek místa, kde si rozložili těch pár drobností, které se jim podařilo zachránit, a uložili se ke spánku. Hygienické poměry byly nedostačující, protože lidé zde měli k dispozici pouze dvě toalety, které byly v důsledku silného zatížení často ucpané. V prvních měsících se o stravování uprchlíků starala vojenská nemocnice ve Furthu, po skončení války kuchyně UNRRA v budově celnice ve Furthu. Protože zpočátku nebylo možné sehnat žádný sporák ani kamna, neměli uprchlíci možnost si sami něco uvařit nebo sál dostatečně vytopit."
(pozn. UNRRA: United Nations Relief and Rehabilitation Administration)
Zdroj: Maier, Susanne: „Grenzdurchgangslager Furth im Wald 1946-57“, Verlag Erns Vögel, Stamsried 1999, S. 26.
Kapacita tábora činila 1200 uprchlíků (údaj z roku 1946, později to bylo 1600). Na jednu osobu připadalo asi 2,5 m2. Tábor sloužil k odbavení transportů s uprchlíky. Uprchlíci zde byli přijati, ošetřeni, zaregistrováni a posláni dále.
Přesněji řečeno, potom co vlak přijel na nádraží, bylo jeho osazenstvo vyzváno hlasem z ampliónu, aby vystoupilo. Následovalo odvšivení, lékařská prohlídka a registrace. Nově příchozí mohli rovněž využít umývárnu, aby ze sebe smyli špínu z cesty. Pak následoval příděl potravin. Počítalo se s tím, že v táboře zůstanou pouze nemocní a neschopní další přepravy se svými rodinami. Mnozí uprchlíci zde zůstali několik let.
První organizovaný transport s uprchlíky dorazil do Furthu po postupimské konferenci. 25. ledna 1946 přijel vlak s 1205 osobami z Českých Budějovic. K nim se pak přidali ještě lidé, kteří neodešli v rámci organizovaného transportu, ale překročili hranici ilegálně, a také jednotlivci, mezi nimiž byla řada bojovníků proti nacistickému režimu, kteří si směli vzít s sebou svůj majetek.
V září 1946 se situace v uprchlickém táboře Furth im Wald vyhrotila. Vojenská vláda popisovala 11. 9. 1946 situaci v táboře následovně:
„Počet obyvatel nabobtnal z 6000 lidí na téměř 11000. Budovy jsou většinou velice staré a vybavené výrazně nedostačujícím sanitárním zařízením. Toto hraniční město se obrazně řečeno hemží lidmi z celého Německa, kteří chtějí získat nějaké zprávy o vysídlených sudetských Němcích. Vodovodní systém nestačí zásobovat město vodou, a ačkoli je přívod na noc uzavírán, není ani přes toto preventivní opatření k dispozici potřebný tlak k tomu, aby bylo možné zajistit nějakou ochranu v případě požáru.“
Vojenská vláda nařídila uzavření města Furth im Wald.
„Výše zmiňovaný rozkaz byl vydán na základě předpokladu, že kdyby v tomto městě pokračoval nárůst obyvatelstva, představovalo by to pro něj bezprostřední nebezpečí ze zdravotního hlediska, stejně jako z hlediska dalšího ohrožení věřejné bezpečnosti.“
V roce 1947 se situace uprchlíků poněkud zlepšila. V organizovaných transportech jich do Bavorska přijelo už jen 14 000. Kromě nich dorazilo ale také 114 000 válečných zajatců a ilegálních uprchlíků.
Komunistický převrat v Československu v roce 1948 vyvolal novou vlnu útěků, během které opustili zemi i ti Němci, kteří byli označeni jako antifašisté. Současně s nimi utíkali před novým režimem ze své země i Češi. V táboře pro uprchlíky ve Furthu bylo v roce 1948 ubytováno celkem 4000 osob, což znamená, že kapacita tábora byla částečně překročena až o 100%.
Státní tajemník pro problematiku uprchlíků Wolfgang Jaenicke popsal 22. září 1948 situaci uprchlíků v Bavorsku a v táboře Furth im Wald v proslovu k vládní zprávě o aktuálních otázkách spojených s uprchlíky. Přírůstek obyvatelstva a hustotu osídlení v Bavorsku srovnává s poměry ve spolkových zemích Hesensko a Bádansko-Würtembersko a mluví o přeobsazenosti Bavorska.
V roce 1949 se přes hranici dostalo už jen 3575 ilegálních běženců, protože už se dala přejít jen s obtížemi.
„11. 9. 1949 přijela nákladním vlakem přes Československo z polské Ratiboře do města Furth im Wald rodina říšských Němců (muž, žena a dvě malé děti). V nákladu s uhlím si nechali prostor vysoký asi 60 cm a v něm pak absolvovali 4 dny dlouhou cestu. Přesně podle váhy uhlí, které by se do tohoto prostoru vešlo, vypočítali, kolik zavazadel si s sebou mohou vzít.“ Stadtarchiv Furth i. Wald, Fach 177 Akt 002/00: Leben an der Grenze: „Sechs Beispiele für illegale Grenzübertritte“ (6. Juli 1953)
Zdroj: Maier, Susanne: „Grenzdurchgangslager Furth im Wald 1946-57“, Verlag Erns Vögel, Stamsried 1999, S. 103.
V roce 1950 proběhla poslední vysídlovací akce, během které opustilo Československo 20 000 Němců. Tábor ve Furthu opět plnil funkci odbavovacího tábora. Prošlo jím 13 297 osob. V roce 1952 se Furth stal ještě jednou táborem pro uprchlíky. Do května 1953 tímto bavorským pohraničním táborem prošlo 1030 osob z NDR.
Město Furth im Wald si vysídlení připomíná na těchto místech:
