Důležité události

1945

8. května: kapitulace Německa

16. května: návrat československého prezidenta Edvarda Beneše do Prahy
Prezident republiky dr. E. Beneš vydal 143 prezidentských dekretů, které nahrazovaly v poválečných měsících chybějící zákonodárnou moc. Na základě dekretů prezidenta republiky byly např. v říjnu znárodněny všechny banky, pojišťovny, doly a klíčový průmysl. Zároveň byla provedena pozemková reforma, která výrazně změnila majetkové poměry na české vesnici.

květen – červen: hlavní fáze tzv. „divokého odsunu“ německého obyvatelstva z ČSR, během které docházelo k řadě násilných akcí, v jejichž důsledku přišlo o život několik tisíc československých Němců.

17. července – 2. srpna: Postupimská konference: Německo bylo rozděleno do čtyř okupačních zón.
Na Postupimské konferenci byl schválen transfer německého obyvatelstva z ČSR, Polska a dalších zemí, který měl být prováděn organizovaně a pod dohledem nezávislé mezinárodní komise.

květen: V Československu byla obnovena Finanční stráž, která měla spolu s jednotkami Národní bezpečnosti na starost ochranu státní hranice.

15. listopadu: Bylo schváleno vytvoření Bavorské zemské pohraniční policie.

1946

leden: zahájen tzv. organizovaný odsun německého obyvatelstva z čs. území. Do prosince téhož roku bylo vysídleno 2 256 000 Němců. V ČSR zůstalo přibližně 300 000 příslušníků německé národnosti, z nichž se část později vystěhovala do SRN. Počet německých obětí odsunu z Československa se odhaduje na 19 000 až 30 000.

5. března: Bývalý britský premiér W. Churchill v americkém Fultonu mluví poprvé na veřejnosti o „železné oponě“, která odděluje Východ od Západu.

26. května: Ve svobodných a demokratických volbách do ústavodárného národního shormáždění zvítězila Komunistická strana Československa. Její předseda Klement Gottwald se stal předsedou vlády.

1947

12. března: Podle Trumanovy doktríny se každý národ musí sám rozhodnout mezi útlakem a svobodou. USA budou podporovat svobodné národy, aby se mohly bránit tlaku zvenčí. Kritika Sovětského svazu a odsouzení systémových rozdílů.

5. června: Marshallův plán měl zabránit, aby kvůli ekonomickým problémům v poválečné Evropě získal komunismus na oblibě, a nabídl proto západním státům podporu na obnovu ve výši 17 miliard dolarů. Státy východního bloku, mezi jinými Polsko a Československo, musely podl tlakem Sovětského svazu účast na Marshallově plánu odmítnout.

1948

25. února: komunistický převrat v Československu komunistický převrat v Československu. Prezident Beneš přijal demisi nekomunistických ministrů a otevřel tak cestu k vytvoření komunistické vlády.

Od dubna 1948 přijal parlament několik znárodňovacích zákonů, které znamenaly likvidaci soukromého podnikání. Na konci roku 1948 pracovalo v Československu 95% zaměstnanců v průmyslu ve státním sektoru.

30. května: Volby do československého parlamentu proběhly v atmosféře zastrašování, opozičním politikům byla znemožněna kandidatura.

7. června: odstoupil prezident Beneš, novým čs. prezidentem byl zvolen Klement Gottwald.

Od roku 1948 do poloviny 50. let proběhla série uměle vykonstruovaných politických procesů s příslušníky nekomunistických stran, se členy nekomunistického odboje za 2. světové války, s příslušníky katolické církve a s dalšími odpůrci komunistického režimu. Současně obdobné vykonstruované procesy probíhaly i se členy KSČ. Podle odhadů bylo těmito procesy postiženo až 280 tisíc lidí. Bylo vykonáno 178 trestů smrti.
více informací o politických procesech v 50. letech 
Památník Vojna u Příbrami

12. června: Berlínská krize vyvolaná měnovou reformou v západní okupační zóně. Vzdušným mostem bylo následně až do května 1949 přepraveno do Berlína 1,83 miliónů tun zboží a vyvezeno 2500 tun v Berlíně vyrobených produktů. Průmyslová výroba v Berlíně klesla v tomto období o polovinu.

10. až 23. srpna: Na ostrově Chiemsee byly experty vypracovány směrnice pro ústavu Spolkové republiky.

10. prosince: Valným shromážděním Organizace spojených národů byla schválena Všeobecná deklarace lidských práv. (Mezinárodní den lidských práv)

Až do roku 1948 byli Němci vyloučeni z cestovního styku s Československem.

1949

8. ledna: Byla založena RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci, jejímž cílem bylo dosáhnout úplné ekonomické nezávislosti na kapitalistickém světě. Zakládajícími zeměmi byly Sovětský svaz, Československo, Albánie, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko; později přistoupily NDR, Mongolsko, Kuba a Vietnam.

únor: V Československu byl přijat zákon o jednotných zemědělských družstvech, který zahájil první vlnu kolektivizace v zemědělství a likvidaci soukromého zemědělského podnikání.

4. dubna: založena mezinárodní vojenská organizace NATO

23. května: v platnost vstoupila ústava Spolkové republiky Německo (datum založení SRN)

7. října: schválena ústava Německé demokratické republiky (datum založení NDR)

1950

8. ledna: Svaz vyhnanců („Bund der Heimatvertriebenen und Entrechteten“) založil v SRN politickou stranu.

5. a 6. června: NDR uznala hranici Odra-Nisa mezi Polskem a NDR jako „hranici míru a přátelství“. Tím byl německým státem písemně uznán průběh hranice i přesuny obyvatelstva, zároveň ale i usnadněny vztahy mezi oběma státy.

21. až 23. června: NDR podepsala dohodu s Československem, ve které se vzdává územních nároků a „přesídlení“ Němců z Československa označuje jako „neměnné, spravedlivé a vyřešené“. Podobně jako smlouva s Polskem usnadnila i tato smlouva vztahy mezi oběma státy.

5. srpna: Charta německých vyhnanců (Charta der deutschen Heimatvertriebenen), která kromě jiného obsahuje zřeknutí se pomsty a práva na vlast.

7. srpna: SRN se stala členem Rady Evropy.

1951

1952

5. května: Francie, Itálie, SRN a státy Beneluxu založili Evropské sdružení uhlí a oceli (Montánní unie)

26. a 27. května: V NDR bylo schváleno „Ustanovení o opatřeních na demarkanční linii mezi NDR a západním okupačními zónami Německa“. Mezi NDR a SRN bylo zřízeno zakázané hraniční pásmo.

1953

5. března: Zemřel Josif Vissarionovič Stalin.

14. března: Zemřel Klement Gottwald, novým čs. prezdientem byl zvolen Antonín Zápotocký.

1. června: V Československu byla vyhlášena měnová reforma, která vedla k prudkému zvýšení životních nákladů a znehodnocení úspor. Poprvé od roku 1948 došlo k protivládním demonstracím, které byly rozehnány armádou.

17. června: Vedení SED v Německé demokratické republice se snažilo prosadit zvýšení pracovních norem pro dělníky. Došlo k řadě protestů, které byly nakonec krvavě potlačeny. Internetová stránka věnovaná 17. červnu 1953

Spolková a zemská podpora pohraničním oblastem má v SRN vyrovnat místní znevýhodnění v hospodářské a sociální sféře v pásmu 40 km kolem československé a východoněmecké hranice.

1954

23. října: Podepsány Pařížské dohody, které vstoupily v platnost v roce 1955. Byl dán souhlas se znovuvyzbrojením SRN, kterou západní mocnosti považovaly za jedinou legitimní německou vládu. Tím byla stvrzena integrace Spolkové republiky mezi západní státy.

1955

9. května: Spolkové republika Německo se stává členem Severoatlantické aliance (NATO)

14. května: Byla uzavřena Varšavská smlouva. Zakládajícími členy tohoto vojenského paktu se staly Albánie, Bulharsko, Československo, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz.

9. prosince: Tajemník ministerstva zahraničí Spolkové republiky Německo Hallstein oznámil, že navázání diplomatických vztahů s NDR bude považováno za „nepřátelský akt nasměřovaný proti existenčním zájmům německého národa“ a povede k přerušení vztahů se SRN. Poprvé byl tento nárok na výhradní zastoupení uplatněn na Jugoslávii v roce 1957.

1956

Únor: Na XX. sjezdu KSSS kritizoval Nikita Chruščov Stalinův kult osobnosti

17. srpna: V SRN byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD)

1957

13. listopadu: Zemřel Antonín Zápotocký, novým čs. prezidentem byl zvolen Antonín Novotný.

1960

11. června. V Československu přijata nová socialistická ústava, oficiální název státu byl změněn na Československá socialistická republika (ČSSR).

1961

13. srpna: Stavba Berlínské zdi napříč Berlínem a podél západní hranice Německé demokratické republiky.

1965

leden: Zahájení ekonomických reforem jako důsledek krachu centrálně plánovaného hospodářství, snaha o jejich prosazení vedla k celospolečenským změnám a k demokratizaci politického života.

červen: V SRN protestovali studenti proti návštěvě íránského šáha Rezy Pahlavího. Protesty byly brutálně potlačeny policií.

říjen: V SRN probíhají protesty proti válce ve Vietnamu.

listopad: Studentské hnutí v SRN, tzv. generace osmašedesátníků, kritizuje organizaci univerzit a společnosti.

1967

říjen: Policejní zákrok proti spontánní demonstraci studentů ze strahovských kolejí vyvolal vlnu studentských nepokojů v Praze i dalších vysokoškolských centrech. více informací o událostech roku 1967

1968

5. leden: na zasedání ÚV KSČ zvolen prvním tajemníkem strany Alexander Dubček

Občanům NDR byl zakázán vstup do Československa.

31. ledna: SRN navázala diplomatické styky s Jugoslávií a odvrátila se tak od Hallsteinovy doktríny. Západní integrace započatá Adenauerem se tak očividně proměnila v pokus o změnu prostřednictvím sblížení s východními zeměmi (tzv. Ostpolitik).

28. března: rezignace Antonína Novotného, novým prezidentem zvolen armádní generál Ludvík Svoboda

27. června: V Československu bylo zveřejněno prohlášení Dva tisíce slov, které vyzývalo k pokračování a prohlubování reforem a pod které se podepsala celá řada významných osobností. Jeho autorem byl spisovatel Ludvík Vaculík.

21. srpna: Vpád vojsk pěti států Varšavské smlouvy na území ČSSR. Hlavní představitelé KSČ a státu byli zatčeni a odvlečeni do Sovětského svazu. Většina obyvatel reagovala spontánním odporem proti okupaci. V prvních dnech po 21. srpnu zahynulo asi 90 civilistů.

23. srpna: Zahájena sovětsko-československá jednání v Moskvě, jejichž výsledkem byl o tři dny později podpis tzv. moskevského protokolu o konsolidaci poměrů v Československu, kterým se čs. delegace zavazovala ke splnění požadavků intervenčních států Varšavské smlouvy.

16. října: Československá a sovětská vláda uzavřely smlouvu o „dočasném pobytu sovětských vojsk“. Na čs. území zůstalo 75 000 sovětských vojáků.
podrobné informace o rozmístění sovětských vojsk na území Československa

říjen: schválen zákon o federativním uspořádání ČSSR, který poprvé v historii zakotvil rovnoprávné postavení českých zemí a Slovenska

12. listopadu: Brežněvova doktrína, nazvaná po generálním tajemníkovi KSSSR, prohlásila vstup vojsk do Československa za všeobecný princip, to znamená, že všechny činy namířené proti socialismu měly být v každém státě znemožněny.

23. srpna: V Pasově se držela minuta ticha za svobodu v Československu.

1969

16. ledna: Na protest proti okupaci Československa se upálil student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací proti okupantům. 25. února 1969 se na stejném místě a ze stejných pohnutek jako Palach upálil student Jan Zajíc. V dubnu 1969 je v Jihlavě následoval Evžen Plocek.
Internetové stránky Českého rozhlasu o protestech sebeupálením

březen: „hokejový týden v Praze“ – protestní demonstrace proti sovětské okupaci po vítězství československých hokejistů nad sovětským mužstvem

17. dubna: Z vedení KSČ odstoupil Alexander Dubček, na jeho místo byl zvolen Gustáv Husák. Až do roku 1971 následovaly čistky uvnitř KSČ i v celé čs. společnosti.

srpen: Po celém Československu probíhaly masové protestní akce proti sovětské okupaci.

1970

12. srpna: Podepsání Moskevské smlouvy mezi SRN a SSSR, která v podstatě obsahovala dohody uzavřené později s Polskem a ČSSR. Obě strany vycházely ze stávajícího stavu v Evropě, včetně hranice Odra-Nisa mezi Polskem a NDR a hranice mezi Spolkovou republikou a NDR. Uznání těchto dvou států podle mezinárodního práva smlouva nezahrnovala.

prosinec: V Československu byl přijat dokument „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti od XIII. sjezdu KSČ“, který zhodnocoval nedávné události a završoval návrat k totalitním poměrům.

31. března: Začaly první oficiální rozhovory mezi Prahou a Bonnem o normalizaci vztahů. Sporným bodem byla Mnichovská dohoda z roku 1938. Praha požadovala jejich neplatnost, Bonn chtěl zabránit tomu, aby vyhnanci ztratili veškeré nároky na opuštěný majetek. Vyjednávání se protáhla na dva a půl roku.

7. prosince: Spolkový kancléř Willy Brandt poklekl před památníkem Varšavského povstání a demonstroval tak úctu obětem nacistických zločinů v Polsku.

10. prosince: Willy Brandt získal Nobelovu cenu za svoji tzv. východní politiku (Ostpolitik)

1. června: U Bavorské pohraniční policie ve Furth im Wald byla vytvořena funkce zmocněnce pro záležitosti hranice. Jeho úkolem bylo navazovat kontakty s úřady na druhé straně hranice a společně s nimi řešit vzniklé problémy.

Československé radarové stanice byly obsazeny sovětskými vojáky.

1972

21. května: Základní smlouvou uznala SRN Německou demokratickou republiku (součást tzv. Východních smluv). Usnadnil se provoz na hranicích. Smlouva vstoupila v platnost v roce 1973.

1973 

Září: Spolková republika Německo a Německá demokratická republika byly přijaty do OSN

11. prosince: Smlouva o vzájemných vztazích mezi SRN a ČSSR (součást tzv. Východních smluv). Oba státy navázaly diplomatické vztahy.

1975

1. srpna: závěrečný dokument Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě – tzv. Závěrečný akt KBSE. Státy východní a západní Evropy podepsaly dohodu o dodržování lidských práv a hospodářské spolupráci. Disidenti z východní Evropy, jako aktivisté Charty 77 nebo Občanského hnutí v NDR, se opírali o tento dokument, který jejich státy podepsaly.

1977

1. ledna: V Československu bylo vydáno Prohlášení Charty 77, které upozorňovalo na porušování občanských práv a svobod v tehdejší ČSSR. Signatáři tohoto prohlášení byli pronásledováni. Více informací o Chartě 77

1978

Na hranici mezi NDR a SRN byla odstraněna samostřílná zařízení.

1979

12. prosince: rozhodnutí NATO o „dozbrojení“ vyvolalo v SRN masové demonstrace mírového hnutí. O něco později (v roce 1983) se do Spolkového sněmu dostali Zelení.

1984

Protože občané NDR potřebovali pro cestu do ČSSR pouze občanský průkaz, pronikali opakovaně mnozí z těch, kteří chtěli vycestovat na Západ, do budovy velvyslanectví SRN v Praze. V říjnu proto byly zpřísněny kontroly na hranici mezi ČSSR a NDR.

1985

11. březen: M. Gorbačov zvolen generálním tajemníkem ÚV KSSS, počátek reforem v SSSR.

1988

26. a 27. ledna: Spolkový kancléř Helmut Kohl navštívil Československo. Připomenul krveprolití v Lidicích v roce 1942 a vyhnání Němců.

1989

15.-22. ledna: „Palachův týden“ – série vzpomínkových demonstrací na Václavském náměstí v Praze nasilně potlačených policií
archivní vysílání Československé televize

5. února: Poslední mrtví u Berlínské zdi. Vojáci, kteří po uprchlících stříleli, byli po převratu odsouzeni v roce 1992 v tzv. „procesech se střelci od Berlínské zdi“. („Mauerschützen-Prozesse“)

2. května: Maďarsko začalo demontovat „železnou oponu” na hranici s Rakouskem, ozbrojená pohraniční stráž zde ale zůstala. 1. srpna zrušilo Maďarsko pohraniční zakázané pásmo.

30. září: 4000 uprchlíků z NDR, kteří se dostali na velvyslanectví SRN v Praze, dostalo povolení vycestovat na Západ. Podmínkou byl průjezd vlaku s uprchlíky přes území NDR do SRN. Při průjezdu vlaku Drážďanami došlo k násilným střetům mezi policií a asi třemi tisíci lidí, kteří se chtěli do vlaku dostat. Informace o uprchlících z NDR na stránkách velvyslanectví SRN 

3. října: Vedení Německé demokratické republiky opět zavedlo vízovou povinnost mezi NDR a Československem.

16. října: 120 000 lidí demonstrovalo v Lipsku na tzv. pondělních demonstracích a skandovalo heslo “My jsme národ”, které se pak stalo i heslem znovusjednocení.

9. listopadu: pád Berlínské zdi

17. listopadu: Násilné rozehnání studentské demonstrace v Praze vyvolalo mohutné manifestace proti komunistickému režimu, které vedly k jeho svržení. Pro svůj nenásilný průběh byla vlna protestních akcí označena západními novináři pojmem „sametová revoluce“.

19. listopadu: V Československu bylo založeno Občanské fórum, politické opoziční hnutí, které odmítalo komunistický režim a usilovalo o zavedení demokracie.

10. prosince: Pod stupňujícím tlakem opozice odstoupil z funkce československý prezident Gustáv Husák.

29. prosince: Prezidentem Československé republiky byl zvolen hlavní představitel opozice proti komunistickému režimu Václav Havel.

1990

26. února: V Moskvě byla podepsána dohoda o odchodu sovětských vojsk z území Československa. Jejich odsun probíhal do června 1991.

5. května: Začaly tzv. rozhovory dva plus čtyři (NDR, SRN + USA, SSSR, Velká Británie, Francie), která vedly k politickém znovusjednocení Německa.

8. – 9. června: V demokratických volbách v Československu zvítězilo Občanské fórum.

30. června: Byly zrušeny hraniční kontroly mezi NDR a SRN

3. října: sjednocení Německa

1991

1. července: Byla rozpuštěna Varšavská smlouva, vojenský svaz států východního bloku.

1992

27. a 28. února: Podepsána Smlouva mezi SRN a ČSFR o dobrém sousedství a přátelské spolupráci. Vyhnání bylo označeno za násilný akt, Mnichovská dohoda prohlášena za bezvýznamnou, později za neplatnou.

1993

1. ledna: rozpad Československa, vznik samostatné České republiky a samostatné Slovenské republiky

1995

26. března: zrušeny hraniční kontroly mezi státy Schengenského prostoru.

1997

21. ledna: Podepsána Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Německo a Česká republika se přihlásily k odpovědnosti za oboustranně způsobené utrpení a nespravedlnost.

1999

12. března: Česká republika se stala členem NATO

2002

1. února: Německá marka byla nahrazena eurem.

2003

2004

1. května: Česká republika se stala členem Evropské unie.