Písemné prameny

Písemné prameny

Plánek tábora. Zdroj: SOkA Prachatice, fond Sb?rné st?edisko Prachatice.
Hlášení velitele tábora z 15. 6. 1946 o po?tu osob nacházejících se v tábo?e. Zdroj: SOkA Prachatice, fond Sb?rné st?edisko Prachatice.

Dva dokumenty k sběrnému táboru v Prachaticích

Sběrný tábor v Prachaticích byl v provozu už od léta 1945, kdy zde byli soustřeďováni němečtí uprchlíci z východu. Od konce února 1946 začalo středisko sloužit k shromažďování Němců z Prachaticka, určených k vysídlení. V jedenácti transportech prošlo tímto táborem celkem 13 440 osob. 

První z dokumentů je nákres plánku tábora. U druhého se jedná o hlášení velitele tábora v německém jazyce z 15. června 1946 o počtu osob, které se v táboře nacházejí. K tomuto datu zde bylo 1626 osob (z toho dva vězni) a 42 pracovně nasazených osob s ubytováním mimo tábor.

Žádost velitele sběrného tábora ve Volarech o odvolání z funkce

Velitelem sběrného tábora ve Volarech byl od 1.10.1945 Vojtěch Riss, který v květnu 1946 požádal o odvolání. V přiložené žádosti zmiňuje své důvody k tomuto kroku.

Výzva k vysídlení z Nýrska, 1946

Německým obyvatelům byly rozesílány výzvy k vysídlení, podle kterých se měli řídit. Byli v nich uvedeni jednotliví členové rodiny a detailní návod, v jakém stavu mají zanechat dům, kolik zavazadel si s sebou mohou vzít a co musí odevzdat.

Přiložená výzva k vysídlení se týkala manželů Horníkových z Nýrska v okrese Klatovy, kteří byli nuceně vysídleni do Bavorska v březnu 1946. Pramen pochází z Sudetoněmeckého archivu v Mnichově. Stáhněte si opis dokumentu.

Písemné prameny k německým antifašistům a specialistům z Československa

Takzvaní antifašisté představovali mezi československými Němci zvláštní skupinu. Měli právo na lepší zacházení a byli vyřazeni z vysídlení a z nucených prací. Jejich vztahy s československým obyvatelstvem byly i přesto problematické, a proto se mnozí z nich rozhodli pro takzvané dobrovolné vysídlení.

Připravili jsme pro vás různé písemné prameny z roku 1946, na které se můžete podívat v informačním článku věnovaném skupině antifašistů. Naleznete zde jejich průkazy, schválení i zamítnutí žádosti o uznání antifašistou, dobrozdání pro případ antifašisty Františka Pawlitschko, povolení k dobrovolnému vysídlení rodiny Pawlitschko a seznam antifašistů z okresu Prachatice, kteří byli vysídleni do městečka Furth im Wald.

Další zvláštní skupinou byli takzvaní specialisté, což byli zaměstnanci, kterých bylo nutně zapotřebí k udržení výroby v některých oborech a závodech. Velký počet specialistů byl zaměstnán např. ve sklárně v Lenoře. V článku o specialistech naleznete stížnost předsedy národního výboru v Horní Vltavici na chování německých sklářů v Lenoře v roce 1946.

Seznam transport? do Bavorska. Zdroj: Bayerisches Staatsministerium für Arbeit und Sozialordnung: Integration und Neubeginn. Bd. 2. München 1984.

"Úplný seznam 725 vlakových transportů s uprchlíky, které mezi 1. lednem a 1. listopadem 1946 dorazily ze zahraničí do Bavorska"

V seznamu je uveden datum překročení hranice, výchozí a cílová železniční stanice transportu a počet transportovaných osob.

Přiložené vyobrazení je pouze první stranou seznamu. Kompletní seznam si můžete stáhnout v jednom dokumentu.

Rregistra?ní karty z uprchlického tábora Furth im Wald. B?ezen 1946. Zdroj: Sudetendeutsches Archiv München.
Listina, na základ? které p?ebírá m?sto Furth im Wald záštitu na sudetskými N?mci z okresu Horšovský Týn. Zdroj: Sudetendeutsches Archiv München, fotografie listiny ze 17.8.1957.

Největší ze šesti záchytných táborů v Bavorsku se nacházel v městečku Furth im Wald. Více informací se o něm dovíte v samostatném článku o táboře Furth im Wald. Zde vám nabízíme dva prameny k jeho historii:

Dvě registrační karty z roku 1946 ozřejmují princip hromadných transportů do cílových okresů. Na kartách je kromě osobních údajů (jméno, zaměstnání, datum a místo narození) uvedeno i místo posledního bydliště a okres, do kterého má být dotyčná osoba vysídlena. Tyto konkrétní registrační karty patřily manželskému páru z Volar v okrese Prachatice, který byl vysídlen do okresu Hanau v Hesensku. Karta byla zároveň i povolenkou k usazení se ve zmíněném okrese.

Dalším pramenem je listina, na základě které přebírá město Furth im Wald záštitu na sudetskými Němci z okresu Horšovský Týn. Záštitu převzal Furth im Wald v roce 1957, v roce 1973 zde bylo zřízeno vlastivědné muzeum Horšovského Týna. Ve Furthu se nachází řada pomníků, které připomínají nucené vysídlení. Žáci reálné školy ve Furthu vytvořili internetovou stránku s názvem "Stopy vysídlení ve Furth im Wald" s řadou dalších obrazových i písemných materiálů.

Situace uprchlíků v Pasově, 21. září 1945

Situace v Pasově na konci války byla charakteristická pro řadu dalších bavorských měst, která musela přijmout mnoho uprchlíků. Pojem "uprchlík" přitom označoval hned několik rozdílných skupin osob, z kterých jen jednu část představovali uprchlí a vysídlení Němci z Čech. Počet právě přítomných uprchlíků se kvůli vysoké fluktuaci nedal snadno zjistit. V roce 1946 se pohyboval někde kolem 9000.

V září 1945 informoval zmocněnec pro otázky uprchlíků Dr. Herbert Leitreiter pasovského starostu Rudolfa von Scholtz o počtu uprchlíků a o jejich životních podmínkách ve městě a v jeho okolí. Na tomto místě si můžete stáhnout výňatek z této zprávy (pouze v němčině).

Zdroj: Egon Boshof: „Passau. Quellen zur Stadtgeschichte“, Verlag Friedrich Pustet Regensburg, 2004.

 

 

 

Südböhmische Universität in Budweis
Europäischer Fonds für regionale Entwicklung
grenzübergreifende Zusammenarbeit Freistaat Bayern - Tschechische Republik Ziel ETZ
Bayerische Sparkassenstiftung