Školské systémy

Školské systémy

Školský systém v Bavorsku

Školský systém ve České republice

Německý vzdělávací systém se zaměřením na Bavorsko

Zodpovědnost za vzdělávání je v Německu dána federativním uspořádáním státu. Podle ústavy je vykonávání státní pravomoci a plnění státních úkolů v kompetenci jednotlivých spolkových zemí, pokud ústava nestanoví jinak. Stejně tak je tedy i školství v kompetenci jednotlivých zemí a ustanovení, která platí pro všechny země společně, jako na příklad srovnatelnost vysvědčení, jsou dojednávány shormážděním ministrů školství (Kultusministerkonferenz, KMK). V Bavorsku je nejvyšším správním úřadem pro oblast školství Bavorské ministerstvo školství (Bayerisches Staatsministerium für Unterricht und Kultus, obecně označované jako Kultusministerium).

Předškolní vzdělávání

Předškolní vzdělávání zahrnuje zařízení pro děti ve věku do tří let (jesle) a školky pro děti ve věku od tří let do doby, než nastoupí do školy, což bývá zpravidla v šesti letech. Návštěva těchto zařízení je dobrovolná. Právní nárok dítěte na místo v předškolním zařízení v Bavorsku na rozdíl od některých jiných spolkových zemích nelze uplatnit. Školky by měly podporovat a doplňovat výchovu v rodině a vyrovnávat nedostatky ve vývoji dítěte, tak aby mu zprostředkovaly nejlepší šance pro jeho další vzdělání a duševní rozvoj. Na předškolní vzdělávání se od rodičů vybírají příspěvky, jejichž výše je odstupňovaná podle příjmů, počtu dětí nebo počtu členů rodiny. Ve srovnání s ostatními spolkovými zeměmi navštěvují děti v Bavorsku předškolní zařízení poměrně málo: V roce 2007 navštěvovalo nějaké předškolní zařízení 10,8% bavorských dětí ve věku do tří let, ve Spolkové republice to bylo celkem 15,6%. U tří- až pětiletých dětí to bylo v roce 2007 v Bavorsku 87,9% a ve Spolkové republice Německo 89,8%.

Primární vzdělávání

Bavorská základní škola (Grundschule) je jednotná povinná škola pro všechny děti, které dosáhly 6. roku života. Zahrnuje 1. až 4. ročník a je společnou školou pro všechny šesti- až desetileté děti. Na žádost rodičů se v Bavorsku na konci čtvrté třídy vystavuje žákům přestupové vysvědčení, které určuje, pro jaký typ školy se dítě hodí.

Nižší sekundární vzdělávání

Po základní škole se lze rozhodnout pro střední školu (Mittelschule), reálnou školu (Realschule) nebo pro gymnázium. Všechny tyto tři všeobecně vzdělávací školy nižšího sekundárního vzdělávání navazují na společnou základní školu.

  • Střední škola (Mittelschule)

Střední škola zahrnuje 5. až 9., případně 10. ročník (tzv. M-Zweig pro žáky, kteří zakončí studium vysvědčením středního stupně). Vyučování je po obsahové stránce zaměřeno silně prakticky vzhledem k budoucímu povolání. Všichni žáci, kteří úspěšně dokončí 9. třídu, získají vysvědčení o úspěšném absolvování střední školy (Mittelschulabschluss). Na střední škole lze získat i vysvědčení o kvalifikovaném absolvování (Quali), případně po 10. ročníku dosáhnout tzv. středního stupně vzdělání (Mittlerer Bildungsabschluss), které potvrzují dosažení nadprůměrných výkonů a opravňují ke studiu na různých druzích odborných škol.

  • Reálná škola (Realschule)

Reálná škola zahrnuje 5. až 10. ročník a zprostředkovává vedle fundovaného všeobecného vzdělání i základní znalosti pro profesní dráhu. Na konci 10. ročníku se koná jednotná závěrečná zkouška. Kdo ji úspěšně složí, získá vysvědčení o absolvování reálné školy, čímž dosáhne středního stupně vzdělání (Realschulabschluss, mittlerer Schulabschluss).

  • Gymnázium

Bavorské gymnázium nyní zahrnuje 5. až 12. ročník, ale přeměna devítiletých gymnázií (tzv. G9) na osmiletá (G8)stále ještě pokračuje. V roce 2011 proto budou žáci nového osmiletého i starého devítiletého gymnázia maturovat společně. Gymnázium zprostředkovává prohloubené všeobecné vzdělání, které je předpokladem pro studium na vysoké škole. Úspěšným zakončením 10. ročníku dosáhnou žáci automaticky středního stupně vzdělání, složením maturitní zkoušky po 12., případně 13. ročníku pak dosáhnou všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole (allgemeine Hoschulreife).

Vyšší sekundární vzdělávání

Vzdělávací zařízení, která mohou žáci navštěvovat po ukončení povinné školní docházky, tedy zpravidla od 15. roku života, zahrnují všeobecně vzdělávací školy a odborné školy (prezenční nebo dálkové studium) a dále také firmy, které zajišťují praktickou výuku učňů v duálním systému.

  • Vyšší gymnaziální stupeň

Všeobecně vzdělávací školy zastupuje vyšší gymnaziální stupeň, který nyní v Bavorsku zahrnuje 10. až 12. ročník (starší devítiletá forma gymnázia 11. až 13. ročník) a dělí se na jednoletou úvodní fázi a dvouletou kvalifikační (kurzovou) fázi, během které už nejsou studenti rozděleni do tříd. Podle stanoveného rámce si sami sestavují vlastní výukový program, který zahrnuje základní a prohlubující kurzy. V budoucnosti budou tyto kurzy nahrazeny předmětovými semináři – projektovým seminářem a vědecko-přípravným seminářem (P- a W-Seminare). Tento vyšší stupeň gymnázia je zakončen maturitní zkouškou, která se v Bavorsku skládá z pěti předmětů, mezi nimiž jsou německý jazyk, matematika a cizí jazyk. U dvou z nich probíhá zkouška ústně. Úspěšným složením maturitní zkoušky získává student způsobilost a zároveň oprávnění ke studiu na vysoké škole (allgemeine Hochschulreife).

  • Odborné školy

Mezi bavorské odborné školy zařaditelné do okruhu vyššího sekundárního vzdělávání patří několik typů škol, které se liší zejména formou a délkou studia. (Překlady názvů škol jsou pouze orientační.)

Berufsschule
Střední odborné učiliště (Berufsschule) zahrnuje 10. až 12., respektive 10. až 13. ročník a zprostředkovává všeobecné i teoretické odborné znalosti v tzv. duálním systému, což znamená, že výuka probíhá na dvou místech: ve firmě a ve škole. Žáci se vzdělávají 3 až 4 dny v týdnu ve firmě a 1 až 2 dny ve škole. Úspěšné zakončení školy opravňuje studenta k výkonu povolání jako kvalifikovaná pracovní síla. Dvě třetiny všech mladistvých v Německu absolvují právě tento typ vzdělání.

Berufsfachschule
Dalším typem odborné školy je Berufsfachschule, která nabízí široké spektrum oborů ve formě denního studia a připravuje studenty k výkonu povolání nebo pro další odborné studium. Délka studia je závislá na zvoleném oboru (1 až 3 roky).

Wirtschaftsschule
Ke zvláštnostem bavorského vzdělávacího systému patří hospodářská škola (Wirtschaftsschule). Zahrnuje 7. až 10., 8. až 10. nebo 10. až 11. ročník a vychovává mladé obchodníky.

Fachschule
Absolventům středních odborných učilišť s praxí slouží k dalšímu odbornému vzdělávání tzv. Fachschule, jejíž jedno- až tříleté studium vede k získání vyšší kvalifikace.

Fachakademie
Mezi odborné školy patří také dvou- až pětiletá odborná akademie (Fachakademie), připravující studenty pro vykonávání náročnějších povolání. Podmínkou k přijetí dosažení středního stupně vzdělání (mittlerer Schulabschluss) a zpravidla ještě vyučení nebo dlouhodobější praxe v daném oboru. Studium se zakončuje státní závěrečnou zkouškou, složením doplňující zkoušky může student získat způsobilost ke studiu vysoké odborné školy (Fachhochschulreife).

Fachoberschule (FOS)
Fachoberschule – odborné nástavbové studium, je škola, na které mohou žácí získat během dvou let způsobilost ke studiu vysoké odborné školy (Fachhochschulreife). První rok studia zahrnuje odborný výcvik ve firmách i výuku ve škole, zatímco v druhém roce probíhá všeobecná a odborná výuka ve škole.

Berufsoberschule (BOS)
Berufsoberschule umožňuje absolventům odborných škol duálního systému dosažení způsobilosti ke studiu vysoké školy. Po absolvání dvouletého denního studia se mohou žáci hlásit na vysoké odborné nebo všeobecněvzdělávací školy.

Terciální vzdělávání

V roce 2004 bylo ve Spolkové republice Německo celkem 359 státních a státně uznaných vysokých škol, které zahrnují následující typy vysokých škol:

  • univerzity
  • vysoké školy na úrovni univerzit (technické, pedagogické, teologické a jiné VŠ)
  • umělecké a hudební vysoké školy
  • odborné vysoké školy (Odborné vysoké školy byly začleněny do systému vysokých škol SRN v roce 1970/71 a nabízejí prakticky orientované studijní programy. Jsou srovnatelné s českými vyššími odbornými školami.)

Podmínkou pro přijetí ke studiu na univerzity a vysoké školy na úrovni univerzit je vysvědčení o všeobecné nebo odborné způsobilosti ke studiu na vysoké škole (allgemeine a fachgebundene Hoschulreife).
Zkoušky na vysoké škole, které jsou spojeny s udělením akademického titulu, zahrnují tradiční promoční systém: diplomová zkouška s udělením diplomu (např. diplomovaný psycholog) a magisterská zkouška s udělením titulu magistr (Magister Artium). Studenti odborných vysokých škol zakončují své studium diplomem. Poměrně nové jsou na německých univerzitách a vysokých odborných školách mezinárodně uznávané tituly Bachelor a Master.

Hodnocení

Během prvních dvou ročníků základní školy probíhá hodnocení na konci školního roku většinou slovní formou. Nejdříve od konce druhého ročníku obdrží žáci po každém pololetí vysvědčení se známkami. Hodnocení výkonu žáka probíhá na základě systému známek, který zahrnuje tyto stupně:

1 – velmi dobře

2 – dobře
3 – uspokojivě
4 – dostatečně
5 – chybně
6 – nedostatečně

Na gymnaziálním vyšším stupni probíhá hodnocení na základě bodového systému.

Organizace školního roku

Školní rok začíná 1. srpna a končí 31. července následujícího roku. Skutečný začátek školního roku ovšem závisí na termínu letních prázdnin. Z pedagogických, organizačních a klimatických důvodů se termíny těchto šestitýdenních letních prázdnin v jednotlivých spolkových zemích odlišují a střídají podle pevně daného dlouhodobého systému. Letní prázdniny tak mohou spadat do období v rozmezí poloviny června až poloviny září. Vedle těchto letních prázdnin jsou v Bavorsku ještě následující prázdniny: svátek Všech svatých (1 týden), vánoční prázdniny (1 týden), jarní prázdniny (1 týden), velikonoční prázdniny (2 týdny), Svatodušní svátky (2 týdny). Pololetní vysvědčení se v některých spolkových zemích rozdávají už před vánočními prázdninami, ve většině zemí, a stejně tak i v Bavorsku, ale až v lednu nebo v únoru. Organizace školního roku se na vysokých školách řídí podle pravidel jednotlivých škol. Na univerzitách začíná zimní semestr většinou v polovině října a končí v únoru. Letní semestr začíná zhruba v polovině dubna a končí v červenci. U ostatních vysokých škol semestry začínají a končí většinou dříve.

Přípravné vzdělávání učitelů

Přípravné vzdělávání učitelů se v zásadě dělí na dvě fáze: vysokoškolské studium a pedagogicko-praktické vzdělávání. Obory učitelství (sedmi- až devítisemestrální studium podle typů škol) nabízejí univerzity a technické, pedagogické i umělecké vysoké školy. Studium těchto oborů je zakončeno první státní zkouškou. Pedagogicko-praktické vzdělávání probíhá formou přípravné služby (tzv. referendariát) v rámci prakticky zaměřených seminářů a na školách a trvá zpravidla 24 měsíců. Tato druhá fáze je zakončena druhou státní závěrečnou zkouškou, která je předpokladem, nikoli ale garancí, pro přijetí na místo učitele. Po úspěšném absolvování přípravné služby se mohou absolventi ucházet o přijetí do trvalého pracovního poměru na veřejné škole, o přijetí ovšem nerozhoduje samotná škola, nýbrž ministerstvo školství.

poslední aktualizace: říjen 2016

Český vzdělávací systém

Jádro českého vzdělávacího systému je tvořeno tříletým předškolním vzděláváním, pětiletým primárním vzděláváním a sekundárním vzděláváním, rozděleným do dvou čtyřletých bloků. Veřejné školy poskytují vzdělání zdarma. Povinná školní docházka začíná pro děti dovršením šestého roku života a trvá devět let, formálně je tedy ukončena devátou třídou základní školy. Většina mladistvých však pokračuje ve středním vzdělávání. Ve školním roce 2010/2011 to bylo 98, 4%.

Předškolní vzdělávání

Předškolní vzdělávání probíhá především ve školkách (určené pro děti ve věku 3 – 6 let) a jeslích (pro děti do tří let) a je dobrovolné. Předškolní výchova podporuje zdravý tělesný, psychický a sociální rozvoj dítěte a vytváří optimální podmínky pro jeho osobnostní rozvoj, stejně jako předpoklady pro jeho pozdější vzdělávání. Na předškolní výchově se podílí rodina. Z podstatné části je vzdělávání poskytováno bezplatně, zřizovatel však může požadovat částečnou úhradu svých nákladů.
Ve školním roce 2011/2012 navštěvovalo mateřskou školu 90,6 % dětské populace v předškolním věku.

Primární vzdělávání

Primární vzdělávání je tvořeno prvními pěti roky základní školy, a je tedy určeno pro děti ve věku 6 až 11 let. Tato fáze základní školy se označuje jako první stupeň.
Výuku zpravidla vede pouze jeden (třídní) učitel.

Nižší sekundární vzdělávání

Druhý stupeň základní školy, tedy 6. až 9. ročník, odpovídá první části sekundárního vzdělávání. Přechod z prvního stupně na druhý probíhá automaticky. První a druhý stupeň základní školy tvoří dohromady povinnou školní docházku.
V 5. a 7. třídě mohou být žáci přijati ke studiu na gymnáziu, v takovém případě dokončují povinnou školní docházku zde. Na gymnázium mohou přestoupit rovněž po dokončení deváté třídy.

Vyšší sekundární vzdělávání

Vyšší sekundární vzdělávání zahrnuje především tři tipy škol: gymnázia, zprostředkovávající všeobecné vzdělání, čtyřleté střední odborné školy a dvou až čtyřletá střední odborná učiliště. V české terminologii se vyšší sekundární vzdělávání označuje jako střední. Předpokladem ke studiu střední školy je dokončená povinná školní docházka a splnění podmínek přijímacího řízení příslušné střední školy. Všechny čtyřleté studijní programy jsou zakončeny maturitní zkouškou. Maturitní vysvědčení pak opravňuje studenta, aby se ucházel o studium na vyšší odborné nebo vysoké škole. V roce 2004/2005 navštěvovalo střední školy 91,8 % mladistvých. Pro učitele na střední škole sa často používá označení „profesor“.

Gymnázium

Cílem studia na gymnáziu je příprava ke studiu na vyšší odborné nebo vysoké škole. Jako taková zprostředkovávají gymnázia prohloubené všeobecné vzdělání v oblasti jazykové, společenskovědní, matematické, přírodovědní a estetickovýchovné. V nabídce jsou čtyřleté, šestileté a osmileté studijní programy. Studium na gymnáziu je zakončeno maturitní zkouškou, která se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, z cizího jazyka a dvou volitelných předmětů. Zkouška je ústní s výjimkou písemné práce z českého jazyka.

Střední odborná škola

Střední odborné školy zprostředkovávají zároveň všeobecné (40%) a odborné (60%) vzdělání ve čtyřletých studijních programech. Podle odborného zaměření se střední odborné školy dělí na ekonomické, zemědělské, zdravotní, pedagogické etc. Čtyřleté studijní obory jsou zakončeny maturitní zkouškou, která studenty opravňuje k tomu, aby se ucházeli o studium na vysoké škole. V některých středních školách jsou nabízeny i tříleté studijní programy, které jsou ale zakončeny pouze odbornou závěrečnou zkouškou.

Střední odborné učiliště

Na středních odborných školách získávají studenti odborné prakticky zaměřené vzdělání ve dvou- až čtyřletých studijních programech. Obvykle se jedná o tříleté obory zakončené odbornou závěrečnou zkouškou. Studenti čtyřletých studijních programů ukončují své studium maturitní zkouškou, která je srovnatelná s maturitní zkouškou na střední odborné škole.

Terciální vzdělání

Do terciálního vzdělání se obvykle zahrnují vyšší odborné a vysoké školy. Pro přijetí ke studiu na těchto školách je podmínkou maturitní vysvědčení a splněné podmínky přijímacího řízení.
Vyšší odborné školy nabízejí dvou- až tříleté prakticky orientované studijní programy, které jsou zakončeny odbornou závěrečnou zkouškou – absolutoriem. Absolventi vyšších odborných škol získávají titul DiS. (diplomovaný specialista).
Studenti vysokých škol mají na výběr z mezinárodně uznávaných bakalářských, magisterských a doktorandských studijních programů.

Hodnocení

Po každém pololetí dostávají žáci obvykle vysvědčení se známkami, hodnocení může mít základní škole ale i slovní podobu.
1 – výborně
2 – chvalitebně
3 – dobře
4 – dostatečně
5 - nedostatečně

Organizace školního roku

Školní rok začíná 1. září, končí 31. srpna následujícího roku a je rozdělen na dvě pololetí (1.9. – 31.1. a 1.2. – 30.6.) Období školních prázdnin tvoří podzimní prázdniny (dva dny na konci října), vánoční prázdniny (23.12. – 2.1.), pololetní prázdniny (jeden den na konci pololetí), jarní prázdniny (jeden týden), velikonoční prázdniny (dva dny), letní prázdniny (dva měsíce, 1.7. – 31.8.)

Přípravné vzdělávání učitelů

S výjimkou učitelů mateřské školy a učitelů praktického vyučování je od všech učitelů vyžadováno vysokoškolské vzdělání. Odpovědnost za přípravu učitelů mají především pedagogické fakulty, na kterých jsou vzděláváni učitelé pro výuku na různých úrovních vzdělávacího systému. Na základě toho se také rozdělují tři hlavní studijní programy: učitelství pro 1. stupeň základních škol, učitelství pro 2. stupeň základních škol a učitelství pro střední školy (čtyř- až pětileté studijní programy). Učitelství pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se studuje zpravidla ve dvojoborové kombinaci. Pětileté studium zprostředkovává pedagogické, didaktické a oborové znalosti a dovednosti a jeho součástí je i čtyřtýdenní praxe.

Srovnání českého a bavorského vzdělávacího systému

V Německu neexistuje jednotný školský systém, školství je ve Spolkové republice Německo záležitosí jednotlivých spolkových zemí. Z tohoto důvodu se následující srovnání opírá o školský systém ve spolkové zemi Bavorsko. Mezi ním a českým vzdělávacím systémem nejsou v zásadě nijak propastné rozdíly. Už ze zběžného porovnání je ovšem jednoznačně patrné, že německý vzdělávací systém je mnohem diferenciovanější a pestřejší než systém český.

Předškolní a primární vzdělávání vykazují v obou zemích shodné rysy pouze s tím rozdílem, že v Bavorsku se jedná zpravidla o polodenní zařízení, to znamená, že vyučování (případně pobyt v jeslích nebo ve školce) končí nejpozději ve 13:30. V Česku je do primárního vzdělávání zahrnut navíc i 5. ročník základní školy, v Bavorsku jsou to pouze první čtyři ročníky.

Základní rozdíl mezi českým a německým (v našem případě bavorským) vzdělávacím systémem spočíva ve struktuře nižšího sekundárního vzdělávání. Zatímco v České republice dochází k zásadnější diverzifikaci zaměření jednotlivých škol až s vyšším sekundárním vzděláváním od 10. ročníku, v Německu probíhá tento proces již v 5. ročníku. Už po čtvrtém ročníku základní školy jsou totiž děti na základě svých dosavadních výkonů rozděleny do tří hlavních vzdělávacích proudů, což do značné míry určuje průběh jejich dalšího vzdělávání. Jedná se o následující tři druhy škol: Mittelschule (střední škola, 5. – 9. ročník), Realschule (reálná škola, 5. – 10. ročník) a gymnázium (5. – 12. ročník, do nedávna a v některých dalších spolkových zemích 5. – 13. ročník). V České republice zůstávají děti až do devétého ročníku pohromadě na druhém stupni základní školy, který by se tak dal charakterizovat jako směs německé reálné a střední školy. Výjimkou jsou žáci, kteří odcházejí po 5. nebo po 7. ročníku na víceletá gymnázia.

Tato diverzifikace pokračuje i v oblasti vyššího sekundárního vzdělávání a týká se zejména odborných škol, které nabízejí celou řadu studijních programů s různou délkou a formou studia. Oproti českému odbornému školství je německé také více prakticky zaměřeno, což je především důsledek existence tzv. duálního systému, kdy praktická část výuky probíhá přímo ve firmách.

Bavorská gymnázia procházejí v současné době přeměnou z devítiletých na osmiletá (označovaná jako G8), takže doba studia na gymnáziu bude nyní v obou zemích srovnatelná, pouze s tím rozdílem, že bavorské gymnázium bude zahrnovat 5. až 12. ročník, české 6. až 13. ročník.

Dalším podstatným rozdílem je fakt, že německý vzdělávací systém téměř nezná přijímací zkoušky. Žáci jsou do škol přijímání na základě výstupních vysvědčení nebo na základě nejvyššího dosaženého stupně vzdělání. Pokud vůbec nějaké přijímací řízení probíhá, v některých případech například na víceletých gymnáziích, děje se tak formou zpravidla třídenního pozorování chování žáků během tzv. zkušebního vyučování. Některé vysoké školy mají pro nejžádanější studijní obory (např. lékařství, psychologie, farmacie atd.) z důvodu omezené kapacity stanoveny kvóty pro maximální počet studentů. O přijetí pak rozhoduje většinou průměrná známka maturitního vysvědčení, ale také čekací doba mezi maturitou a přijetím ke studiu. Čím delší tato doba je, tím větší šanci má čekatel na přijetí. V posledních letech si mohou bavorské vysoké školy stanovit, zda budou při přijetí uchazečů o studium zohledňovat i jejich dosavadní zkušenosti z praxe nebo výsledky přijímacího pohovoru. V českém vzdělávacím je přijímací řízení součástí téměř každého přestupu v rámci vzdělávacího systému. O jeho podobě rozhoduje ředitel školy, na kterou se žák hlásí, může tedy stanovit i to, zda bude zohledňovat více výstupní vysvědčení nebo výsledky přijímacích zkoušek. V důsledku klesajícího počtu studentů se od přijímacích zkoušek na střední školy (zejména na odborné školy) často upouští a hlavní podmínkou je tak úspěšné zakončení 9. třídy základní školy. Přijímací řízení musí absolvovat i uchazeči o studium na vysoké nebo vyšší odborné škole. Zpravidla se jedná o písemný test, který je doplněn ústním pohovorem.Daleko větší mírou praxe se v Německu vyznačuje i přípravné vzdělávání učitelů. Studenti učitelství musí absolvovat několikatýdenní praxe již během svého studia (3 týdny orientační praxe ještě před započetím studia a dále několikatýdenní praxe během 1. a 2., respektive 4. a 5. semestru). Hlavní rozdíl od českého systému ale spočívá v tom, že na studium navazuje ještě dvouroční tzv. přípravná služba – referendariát, během které student detailně pozná fungování vzdělávací instituce. Teprve až absolvováním této přípravné služby a složením druhé státní závěrečné zkoušky je student oprávněn k tomu, aby se ucházel o místo učitele, a to zpravidla v té spolkové zemi, v které studoval. O jeho přijetí a o tom, na které konkrétní škole bude působit, pak rozhoduje ministerstvo školství dané spolkové země. Student učitelství v České republice musí absolvovat čtyřtýdenní praxi, behěm které by měl odučit 24 vyučovacích hodin v jednom předmětu. O místo učitele se pak absolventi ucházejí přímo na jednotlivých školách dle vlastního výběru. O přijetí rozhoduje ředitel dané školy. Značně rozdílné je v obou zemích platové ohodnocení učitelů v poměru k průměrným mzdám.

Poslední aktualizace: říjen 2016

Tvorba kurikulárních dokumentů v ČR a v Bavorsku

V České republice právě probíhá kurikulární reforma, jejíž principy jsou shrnuty v tzv. Bílé knize (Národní program rozvoje vzdělávání, 2002). Tato reforma výrazně posiluje autonomii škol a jejich odpovědnost za kvalitu vzdělávání tím, že se školy samy podílejí na tvorbě kurikulárních dokumentů. Na centrální úrovni vznikají pouze tzv. rámcové vzdělávací programy, které stanovují závazný rámec vzdělávání. Na jejich základě pak samy školy vytvářejí tzv. školní vzdělávací programy a mají tak možnost zohledňovat specifika školy, žáků nebo regionu, ve kterém se škola nachází.

V Bavorsku jsou učební plány vytvářeny centrálně pro jednotlivé typy škol Státním ústavem pro kvalitu škol a výzkum v oblasti vzdělávání se sídlem v Mnichově (Staatsinstitut für Schulqualität und Bildungsforschung München). Tyto učební plány velice konkrétně stanovují obsah výuky daných předmětů, učivo je v nich rozděleno do ročníků i s přibližnou hodinovou dotací pro jednotlivá témata. (V českém rámcovém vzdělávacím programu není stanoveno, kdy a jak dlouho má být jaká látka vyučována, toto časové rozvržení si školy určují samy.)

Při srovnávání českých a bavorských učebních osnov je potřeba zohledňovat skutečnost, že bavorské kurikulární dokumenty mají jinou podobu než české. Nejbližším ekvivalentem pro bavorské učební plány jsou české školní vzdělávací programy, které ale na rozdíl od těch bavorských nemají jednotnou podobu a nelze je tedy využít při zobecňování. Pro srovnání jsme tedy použili rámcový vzdělávací program, kde jsou sice cíle a zejména obsahy výuky formulovány značně obecně, svojí strukturou se ale podobá bavorským učebním plánům.

Poslední aktualizace: prosinec 2008

Dějepis na bavorských a českých školách

Český rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV, určený i pro nižší stupeň gymnázií) jsme srovnávali s bavorským učebním plánem pro reálné školy. Oba dva kurikulární dokumenty zdůrazňují jako základní cíl vzdělávání postupný rozvoj klíčových kompetencí, uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě, formulují očekávanou úroveň vzdělání pro absolventy jednotlivých etap. S výukou dějepisu se na bavorských reálných, stejně jako na českých základních školách začíná v 6. ročníku. V ČR je v RVP ZV rozdělen do vzdělávacích oblastí, dějepis je spolu s výchovou k občanství zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Dějepis může být vyučován jako samostatný předmět či integrovaně s výchovou k občanství. Jeho zařazení do  6. – 9. ročníku je věcí školy, musí být pouze naplněna minimální časová dotace 11 hodin pro vzdělávací oblast Člověk a společnost. Škola může v rámci své profilace tuto minimální časovou dotaci posílit.

Na bavorské tzv. střední škole (Mittelschule) jsou předměty dějepis, sociální výchova a zeměpis vyučovány v rámci společné předmětové skupiny, kterou od 5. ročníku vyučuje jeden učitel. V 5. a 6. ročníku má tato předmětová skupina dvouhodinovou dotaci, v 7. až 9. (případně 10.) ročníku tříhodinovou. Obsah a cíle předmětové skupiny dějepis / politika / zeměpis tvoří základní znalosti a klíčové kompetence v oblasti vyhledávání informací a jejich hodnocení. Ve střední škole se přitom klade důraz především na procvičování a využití znalostí a kompetencí v praxi.

Gymnaziální vzdělávání prochází nyní v Bavorsku reformou, kdy se z devítiletých gymnázií přechází na gymnázia osmiletá. S výukou dějepisu na bavorských gymnáziích se začíná v 6. ročníku. V 6. až 10. ročníku žáci bavorských gymnázií získají přehled o základních událostech a epochách světových dějin v chronologickém sledu. Na základě těchto znalostí se pak v 11. a 12. ročníku zabývají průřezovými tématy z regionálních i světových dějin (např. kořeny evropského myšlení, pojem národ, konflikt na Blízkém východě atd.) a učí se poznávat metody historického bádání (učební plán pro gymnázium). V Česku tvoří vyšší stupeň gymnázia 5. – 8. ročník  osmiletého gymnázia, 3. – 6. ročník šestiletého gymnázia  a 1. – 4. ročník čtyřletého gymnázia. Vzdělávání na vyšším gymnáziu se řídi Rámcovým vzdělávacím programem pro gymnázia (RVP G).  Dějepis je spolu s Občanským a společenskovědním základem součástí  vzdělávací oblasti Člověk a společnost, může být vyučován jako samostatný předmět či integrovaně. Povinně musí být vyučován v 5. a 6. ročníku osmiletého gymnázia, 3. a 4. ročníku šestiletého gymnázia a 1. a 2. ročníku čtyřletého gymnázia. Žáci si mohou také v posledních dvou ročnících studia zvolit seminář z dějepisu v rámci volitelných předmětů, které mají rozvíjet klíčové kompetence a prohlubovat a funkčně rozvíjet vzdělávací obsah vyučovacích předmětů. V dějepisu se na vyšším stupni gymnázií vyučuje prohloubeně látka probíraná na nižším stupni, její rozvržení a určení stěžejních témat je v kompetenci jednotlivých škol.

Novinkou jsou na bavorském vyšším stupni gymnázií (11. a 12. ročník) projektové a vědecko-přípravné semináře (P- a W-Seminare), v jejichž rámci se studenti jeden a půl roku intenzivně zabývají jedním tématem. Cílem těchto seminářů je podpora vědecky orientované práce studentů, orientace na budoucí studium a povolání a rozvoj metodických, osobnostních a sociálních kompetencí. Semináře jsou nabízeny jako doplněk běžných vyučovacích předmětů a každý student musí navštěvovat jeden W-seminář a jeden P-seminář z předmětu podle vlastního výběru (např. z dějepisu)

Český rámcově vzdělávací program pro gymnázia nově zavádí jako povinnou součást gymnaziálního vzdělávání průřezová témata jako např. Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova a další. Forma a rozsah realizace těchto průřezových témat je zela v kompetenci jednotlivých škol, takže mohou mít podobu samostatných projektů, seminářů nebo mohou být realizovány i jako samostatný předmět.

Poslední aktualizace: říjen 2016

Dějepis na českých a bavorských školách - srovnání učebních osnov české základní školy a bavorské reálné školy

Odkazy

K vzdělávacím systémům ČR a Bavorska

Bavorské ministerstvo pro výuku a kulturu (Bayerisches Staatsministerium für Unterricht und Kultus). Stránky jsou v němčině a částečně i v angličtině.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Stránky jsou v češtině a v angličtině.

Bavorská ústava, 3. část, 2. odstavec - články týkající se škol a vzdělání. NJ.

Listina základních práv a svobod. Stránky jsou v češtině a v angličtině.

Národní ústav vzdělávání, kromě jiného obsahují i přehled vzdělávacího systému ČR. Stránky jsou pouze v češtině.

Stránka pro výuku němčiny s přehledně prezentovaným systémem německého školství. Stránka je pouze v němčině

Podrobný rozbor školských soustav České rebubliky a německých spolkových zemí Bavorsko a Sasko s glosářem z roku 2006. V češtině a v němčině.

K bavorským a českým kurikulárním dokumentům

Bavorské učební osnovy, stránky bavorského státního ústavu pro kvalitu škol a výzkum v oblasti vzdělávání. Stránky jsou pouze v němčině.

Informace k vyššímu stupni bavorských gymnázií (G8). Pouze v němčině.

Podrobné informace o podobě a obsahu projektových a vědecko-přípravných seminářů (P- a W-Seminare) na bavorském vyšším stupni gymnázií. Pouze v němčině.

Výzkumný ústav pedagogický (VÚP) v Praze, obsahují i rámcové vzdělávací programy. Stránky jsou v češtině a částečně i v angličtině.

Národní program rozvoje vzdělávání (Bílá kniha) z roku 2001. Základ aktuální kurikulární reformy. Existuje v češtině a v  angličtině (viz odkaz vedle v německé verzi).

Stránky věnované rámcovým vzdělávacím programům. Stránky jsou pouze v češtině.