Útěky

Útěky na Západ

Ze socialistického Československa začali lidé utíkat po Únoru 1948, kdy se k moci dostali komunisté. Masová emigrace byla hlavním projevem nesouhlasu s komunistickým režimem. Do zahraničí odešla celá řada významných osobností, novinářů, podnikatelů, politiků, umělců a dalších lidí, kterým od nového režimu hrozila bezprostřední perzekuce. Prvním cílem uprchlíků bylo Rakousko a SRN, odkud později pokračovali do dalších zemí, nejčastěji do USA, Kanady nebo Austrálie.
Zpočátku nebylo překonání hranice do svobodného světa tolik obtížné. V letech 1948 – 1951 bylo asi 60% přechodů úspěšných. Jen v tomto období odešlo do emigrace přibližně 25000 lidí. Dostat se přes hranici bylo mnohem komplikovanější od roku 1951, kdy byly na hranicích s Německou spolkovou republikou a s Rakouskem postaveny zátarasy z ostnatého drátu pod elektrickým proudem, navíc střežené jednotkami Pohraniční stráže. Ani smrtelné nebezpečí ale neodradilo stovky a tisíce lidí v cestě za svobodou a díky vlastní vynalézavosti a odvaze se to mnohým z nich podařilo. Přes hranice se utíkalo v unesených letadlech, pod vodou, v podomácku ušitých balónech, po moři na nafukovacích matracích, přes ostnaté dráty nabité elektrickým proudem, na podvozku železničních vagónů atd. Zpátky do socialistické republiky se ale nevrátila i řada lidí, kteří do zahraničí vycestovali legálně. Většinou opouštěli lidé Československo z politických, ekonomických nebo rodinných důvodů. Hlavním důvodem, proč se pouštěli do tak nebezpečného podniku, kdy jim při nezdaru hrozilo v lepším případě vězení a v horším smrt, byla pro většinu z nich touha po svobodě. Touha svobodně cestovat, svobodně se vyjadřovat, studovat nebo pracovat. Protože česko-bavorská hranice byla přímou hranicí mezi východním a západním blokem, snažili se o její překonání i lidé z ostatních socialistických zemí, zejména z Polska a z NDR. Mezi uprchlíky byl i velký počet příslušníků Pohraniční stráže, kteří měli větší šanci dostat se do bezprostřední blízkosti hranice.
V komunistických sdělovacích prostředcích byly úspěšné pokusy o útěk zamlčovány a psalo se o nich pouze v případě, když mohly posloužit k rozpoutání protizápadní propagandy (např. únosy letadel). Západní média si všímala samozřejmě spíše těch dobrodružnějších a senzačních útěků.

Případ Čepek: Tragická smrt mladého vojáka Pohraniční stráže při pokusu o útěk

Po pokusu o dezerci na podzim 1968 si voják základní služby Milan Čepek odseděl několik dní ve vězení, načež byl přeložen k jednotkám Pohraniční stráže. Jen dva dny po nástupu do služby se v přítomnosti svého kolegy pokusil uprchnout přes železnou oponu do Bavorska. Řadu informací a materiálů k tragickému pokusu Milana Čepka o útěk do zahraničí naleznete ZDE.

Materiály k tématu Útěky přes železnou oponu

V této rubrice naleznete § 109 trestního zákona z roku 1961, podle kterého bylo opuštění republiky trestným činem.

V rubrice Písemné prameny naleznete celou řadu novinových článků o pokusech o překonání železné opony z československé na bavorskou stranu.

 Protokol z výslechu slovenského uprchlíka, který se dostal přes bavorskou hranici v roce 1955, naleznete v rubrice Vzpomínky pamětníků.

Seznam lidí zabitých na československé západní hranici naleznete v rubrice Písemné prameny.