Rozdělení regionu železnou oponou na dlouhá desetiletí ovlivnilo zdejší život. Její stopy jsou zde patrné dodnes a rozhodně se nejedná pouze o zbytky zátarasů nebo základen pohraniční stráže.
Na našich stránkách se dočtete o tom, kde se vůbec vzal pojem železná opona a kdo ho poprvé použil v souvislosti s rozdělením Evropy na východ a západ.
Pro přehlednost a zařazení fenoménu železné opony do širších souvislostí jsme pro vás připravili seznam důležitých událostí z evropských i regionálních dějin od roku 1945 až do roku 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie.
Věnujeme se nejen velkým dějinám, ale i každodennosti, takže u nás najdete řadu informací např. k tématu cestování přes železnou oponu, které dokreslujeme souborem archivních materiálů, jako byly žádosti o cestovní pas, výjezdní doložku, devizový příslib, vízum atd. S tématem cestování souvisí i přehled hraničních přechodů, kde bylo možné hranici mezi Československem a Bavorskem překročit.
Ilegální pokusy o přechod hranice dokumentuje rubrika Útěky, ve které naleznete množství novinových článků, které popisují většinou úspěšné pokusy o útěk na západ, ale i seznam obětí železné opony, tedy lidí, kteří neměli takové štěstí a při přechodu hranice zahynuli. To byl případ i vojáka základní služby Milana Čepka, kterému se ve zmiňované rubrice podrobně věnujeme, protože je dobrým příkladem absurdity existence železné opony.
Jak železná opona vlastně vypadala a kdo ji na obou stranách střežil, se dočtete v rubrikách Pohraniční zátarasy a Ostraha hranice, kde naleznete i celou řadu dobových fotografií.
O složitých životních podmínkách hlavně v poválečné době v bavorském pohraničním regionu přinášíme informace v rubrice Bavorské pohraničí.
Do celého komplexu informací o železné oponě jsme jako podtéma zařadili i pražské jaro. Prostřednictvím novinových článku z Passauer neue Presse a výpovědí turistů, které shromažďovala bavorská pohraniční policie, dokumentujeme, jaké informace se o pražském jaru a jeho násilném zakončení dostávaly přes hranice.
